Studio 27 + Nevzdavej.cz - #PEERpomaha - Štěpánka, Ariana, Věrka - Beseda k výstavě Barvy života

• Eliška Marie Košťálová
• 19. 12. 2023
• 0

Délka videa: 1 h 10 min 06 s

U příležitosti výstavy Barvy života jsme uspořádali besedu s hosty, kteří se v životě s duševní nemocí setkali osobně. Moderoval Michal Kašpar.

Partnery projektu jsou Krajská zdravotní nemocnice Ústeckého kraje a Psychiatrická klinika fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Krajské zdravotní, a.s. - Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z.v čele s MUDr. Jakubem Albrechtem, Ph.D., který osobně převzal záštitu nad akcí.

Děkujeme Honzovi Lacinovi z https://www.nevzdavej.cz/ za bezvadnou spolupráci.

Celá kampaň #PEERpomaha je součástí projektu Studio 27 představuje pacientské hnutí peerů a je podpořena Fondy EHP 2014-2021, program Zdraví.

Věrka
Můj příběh začal na Mikuláše, když mi byly 4 roky. Přišli k nám domů čerti. Hnusný obludy, který už byly hodně opilý. Byla jsem vyděšená a plná obrovského strachu. Plakala jsem a pořád to nekončilo. Od té doby jsem začala být “divná”. Padlo mi 18 a až do té doby pro mě bylo normální cítit, že je všechno špatně, že je všechno zlé. Začala jsem s pravidelnou léčbou na psychiatrii a chodila jsem pravidelně na psychoterapii. Moje zotavení určitě odstartoval tento moment. Díky tomu teď studuji vysokou školu bez problémů a žiju plnohodnotný život i se svou nemocí. A díky celoživotním přátelům a lidem s podobnými příběhy, které jsem mohla poznat. Mám úžasný vztah se svým přítelem. Tvoříme si svůj kousek světa a do budoucna určitě založíme i rodinu.

Ariana
Ve 13ti letech jsem ataku měla poprvé, ale nevěděla jsem, co to bylo. V 17ti letech jsem se sama rozhodla jít na psychiatrii, protože moje stavy se tak zhoršily, že jsem nezvládala chodit do školy. Odmaturovala jsem v oboru sociální práce. Co jsem dodělala studium, tak moje záchvaty jsou minimální. Příčina byla hlavně škola. Když jsem zjistila, že mám duševní nemoc, tak jsem se toho strašně bála, nechtěla jsem si to přiznat. Bála jsem se reakcí lidí i léčby. Dnes si uvědomuju, že říct druhým takový problém nebyl, být přijatá druhými taky ne, ale naučit se s tím žít? To už tak lehký není.

Štěpánka
Jsem spokojená manželka, maminka dvou malých dětí a majitelka bláznivého teriéra. Jsem trenérka psů, teda jejich páníčků. Učím je, co dělat, aby byly obě strany vodítka spokojený. Pomáhám jim, aby mohli svého psa vzít kamkoliv sebou, aniž by se strachovali, co zas bude vyvádět. Jsem duše, co má ráda výzvy. Tou aktuální je pořádání besed na téma deprese. Mám to štěstí, že mě deprese před deseti lety navštívila. Vlétla do mého života nečekaně – jako hurikán, který vše zničil, aby mohlo vyrůst něco nového. Svůj příběh po boku deprese jsem sepsala do knížky Drátem do oka. Věřím, že život máme ve svých rukou. Hledám cesty, jak nenechat minulost ovládat naši přítomnost. Někdy to jde líp, někdy hůř. I to je cesta.