#PEERpomaha - Peerkou hraničním potížím navzdory

• Eliška Marie Košťálová
• 6. 6. 2022
• 0

Zveme vás na besedu kampaně #peerpomaha Peerkou hraničním potížím navzdory s Petrou Šindelkovou a Marií Součkovou. Beseda se uskuteční v Divadle Kámen (Nekvasilova 625/2, Praha 8 - Karlín) 14. června 2022 od 18h.

Něco o Petře: Je mi 35 let a jsem na světě ráda. U mě to ale více jak polovinu mého života nebylo a mým cílem bylo umřít. Psychicky nemocná máma a 8 let psychické šikany mě v 17 úplně odstřelilo. Začala jsem bojovat s mentální anorexií a se sebe poškozováním. Hned na to začal kolotoč hospitalizací, který skončil u čísla 9 s diagnózou těžké hraniční poruchy osobnosti, středně těžké periodické deprese a anorexie. V 19 jsem se odstěhovala z Ostravy do Jičína a začala pracovat jako nutriční terapeut. V 21 jsem na dva roky odjela do Itálie a snažila jsem se ve svém životě najít nějakou rovnováhu.
Ale závislost na sebe poškozování, zmatek ve své vlastní identitě, pocity prázdnoty a chaos v mém životě mě donutily se vrátit zpět do Čech. Rozhodla jsem se nastoupit na 18 měsíční léčbu v terapeutické komunitě Kaleidoskop. A to byl moment, kdy se v mém životě začaly dít zázraky a já zažala žít. Usadila jsem se v Praze a 7 let pracovala jako asistent pedagoga a poté mě pohltila práce peera. Začala jsem o své cestě zotavení mluvit na střední škole, poté jsem navázala spolupráci s Pražskou vysokou školou psychosociálních studií a v roce 2019 jsem získala místo peera v Kaleidoskopu. K tomu jsem v roce 2020 přidala ještě úvazek v Boně a začala lektorovat kurzy pod Fokusem. Nejvíc mě baví a naplňuje předávat naději, že život s touto poruchou není jen peklo a že je možné žít krásný život, i přes občasné propady. Jsem trojnásobnou tetou, mám dva super starší brášky, miluji kočky a největší relax mi přináší setkávání s přáteli a sport. Čím více adrenalinu,tím lépe:)

Něco o Maruš: pracuju jako peer konzultant sedmým rokem. Byla jsem diagnostikovaná s hraniční poruchou osobnosti/emočně nestabilní poruchou osobnosti a sociální fobií v roce 2013, kdy mi bylo 34 let. Psychické problémy mě ale trápily už cca od 15ti let, bohužel psychologové i psychiatr, ke kterým jsem během let ještě jako náctiletá docházela na terapie, mé problémy spíš bagatelizovali a nebo je připisovali pubertě. Mám za sebou několik vážně sebevražedných období, psychotický propad. Nikdy jsem ale nebyla hospitalizovaná. Těžko říct, jestli to bylo dobře nebo špatně. Nebyla jsem schopná dokončit střední školu, udržet si práci kvůli záchvatům paniky a úzkostem. Diagnóza pro mne byla osvobozením, všechno mi najednou dávalo smysl i naději na východisko. Absolvovala jsem v roce 2013 stacionář a začala docházet do služby podporovaného zaměstnávání. A v roce 2015 se mi povedlo najít práci peer konzultanta ve Fokusu Praha v komunitním týmu v Podskalí, později CDZ Podskalí. Moje práce je nedílnou součástí mé léčby a sociální rehabilitace - návratu do života. Nyní nově pracuji v neziskové organizaci Bona v Chráněném bydlení Mezidobí jako peer konzultant a jako peer garant v metodickém týmu. Snažím se cíleně pomoci a podpořit ostatní peery, aby měli co nejoptimálnější podmínky pro svou klíčovou a nezastupitelnou roli v péči o duševní zdraví.

Beseda je součástí projektu financovaného z fondů EHP a Norska 2014-2021, programu Zdraví.