#PEERpomaha - Mám se obrátit na peera?

• Tomáš Vaněk
• 24. 2. 2022
• 0

Jsem semletý životem a hledám smysl? Mám se obrátit na peera? Ptal se kdosi ve facebookové skupině Schizofrenie. Jeho příspěvek posbíral pár lajků, nikdo mu ale neodpověděl. Pokusíme se o to tímto článkem.

My ve Studiu 27 peerské myšlence věříme, dokonce natolik, že začínáme pracovat na projektu, který ji bude šířit. Osobně i z doslechu známe mnoho lidí, kteří se po těžkých životních zkouškách rozhodli zhodnotit své zkušenosti v pomoci druhým. Známe také mnoho nejrůznějších odborníků na duševní zdraví, kteří považují příspěvek peerů za nedocenitelný. Přesto zůstává velká nejistota ohledně toho, kdo je peer a co vlastně dělá?

Je pískem v soukolí? Je profesionálním kamarádem? Je pacientským agentem, nastrčeným farmaceutickými firmami? Je zoufalcem, kterého by nikdo nikde nezaměstnal? Když vyšel článek od Jindřicha Jašíka, peera a autora knihy Cesta ze schizofrenie, v posledním čísle peerského časopisu Na scestí, vyvolal okamžitou polemiku. Na tom, kdo je peer a kdo není, se totiž ani sami peeři mezi sebou neshodnou. Každý na tuto otázku odpovídá po svém, a dokonce k ní každý přistupuje z trochu jiného úhlu pohledu.

Ptáme se spolu s Danou Chrtkovou a Zbyňkem Robochem, peer výzkumníky z NUDZu, na povahu, smysl a umístění peerské pracovní pozice v rámci systému péče o duševní zdraví, nebo se ptáme na něco hlubšího a možná i velmi intuitivního, tedy na to, jak své poslání prožívají sami lidé se zkušeností s duševním onemocněním, kteří se identifikovali s rolí peera? Mnoho lidí, kteří se potýkají s nemocí, se poprvé léčilo nedobrovolně. Jejich životní cesta vedla obrazně řečeno přímo do sanitky a do léčebny, kde strávili několik týdnů nebo měsíců v pyžamu a na prášcích. Možná tomu nerozuměli a možná se s těmi, kdo je k této léčbě odsoudili, spontánně nespřátelili. Je tedy peer někdo, kdo má probořit tyto ledy a ukázat oběma stranám, že jsou na jedné lodi? Nemocným i personálu, který o ně v těžkých podmínkách psychiatrických léčeben a nemocnic pečuje?

V našem projektu Studio 27 představuje pacientské hnutí peerů budeme klást otázky mnoha osobnostem, které v tomto kontextu působí. Slíbili jsme vám, že odpovíme na otázku, zda je dobré se při hledání cesty z psychických potíží a za smyslem života obrátit na peera. Myslíme si, že ano. Má to ale i svá ale. Důležité je si podobně jako u jiných odborníků vybrat člověka, se kterým si osobnostně vyhovujete a zároveň někoho, kdo vám prostřednictvím svých potíží a tím, jak se s nimi vyrovnává, přinese naději, že to také můžete zvládnout.

Peeři pracují se svým příběhem. Příběhem zotavení. Je to často silný příběh, i když může být docela obyčejný. Peeři obvykle pracují v týmu s dalšími odborníky. Snaží se skrze svůj život i profesi přispět k navázání dialogu. Těch pár set peerů, kteří v ČR pracují, tvoří velmi křehký, malý, ale přesto centrální a důležitý článek péče o duševní zdraví. Vytvářejí svými těly a dušemi živý most mezi takzvaným šílenstvím a takzvaným zdravím. Ukazují lidem, že zmoudřet skrze zešílení může být docela rozumné, i když ne vždy příjemné a snadné.